Východiska pro vznik a uplatnění univerzálního designu

Obecně lze říci, že východiska pro vznik filozofie univerzálního designu jsou klíčové změny ve společnosti a rozvoj vědy a techniky ve 20. století. Všechny důvody můžeme rozdělit do pěti kategorií:

• demografické změny společnosti
• sociální faktory
• ekonomické důvody
• technologický pokrok
• legislativní opatření

První kategorii tvoří demografické změny společnosti jako je nárůst počtu obyvatel nebo stárnutí společnosti. Roste počet obyvatel, a tudíž roste také počet osob se zdravotním postižením nebo s nějakým omezením. Jako příklad si vezměme Českou republiku. Zatímco na konci 18. století žilo na území Čech, Moravy a Slezska 4,25 milionu obyvatel, v roce 1950 to už bylo téměř 9 milionů obyvatel a při posledním statistické sčítání obyvatel v roce 2011 zde žilo již 10,5 milionů obyvatel, z toho zhruba 1/10 obyvatel se zdravotním postižením.[1]

S tím jak klesá porodnost a stoupá průměrný věk, kterého se lidé dožívají, dochází ke stárnutí obyvatelstva. V roce 1950 tvořil podíl obyvatel České republiky, resp. Československa starších 65 let 8%, v roce 2000 bylo obyvatel ve věku nad 65 let již 14% celkové populace, v roce 2015 potom 18%. Vzhledem k tomu, že různá postižení a omezení schopností jsou jasně spojena se stárnutím, roste tím pádem počet lidí s omezenou schopností pohybu a orientace.[2]

Mezi demografická východiska vzniku univerzálního designu lze také zařadit velký počet válečných veteránů a obětí válek, které se odehrály ve 20. století, především z druhé světové a z války ve Vietnamu a Koreji v USA. Od 20. století se války neodehrávají na bojištích v otevřené krajině, ale prakticky všude včetně sídel. Oběťmi již nejsou jen vojáci, ale také civilisté, stoupá tak počet lidí s následky.

Druhou kategorii tvoří faktory sociální, z nichž za nejdůležitější lze označit globalizaci, změnu způsobu života. Vše je dnes rychlejší, vzdálenosti jsou kratší. Stále více lidí má přístup ke vzdělání, ke kultuře, cestování a s tím také narůstá počet lidí, kterým dříve nebyl přístup k těmto věcem umožněn z důvodu fyzických bariér. Baby boom v 60. a 70. letech 20. století dal světu novou generaci lidí, která chce zůstat aktivní i ve stáří. Jako aktivní jsou dnes vnímáni také lidé s nejrůznějšími zdravotními postiženími, ať jsou toho důkazem paralympijské hry pořádané od roku 1960 nebo tématika handicapovaných ve filmech.

Změnu vnímání a přístupu k životu lidí s handicapem vyjadřuje také změna tvaru piktogramu vozíčkáře v průběhu 40 let jeho existence. Nový piktogram má znázorňovat vozíčkáře v aktivním dynamickém pohybu, ne jako toporně sedícího, pasivního člověka odkázaného na pomoc druhých. (zdroj: https://accessibleicon.org/)

Třetí kategorií jsou východiska ekonomická. V 80. letech, stejně jako nedávno udeřila, ekonomická krize. Firmy byly nuceny zefektivňovat svoje výrobky tak, aby je mohlo využívat co nejvíce lidí, a hledat nové zákazníky a to i mezi lidmi s postižením nebo mezi seniory. Ukázalo se, že je to velmi početná skupina zákazníků, kteří rádi zaplatí za kvalitní výrobky, které dokážou zlepšit jejich nesnadný život.

Velký podíl na vzniku univerzálního designu má technologický pokrok, ať už se jedná o rozvoj lékařských nebo rehabilitačních technologií, nebo o objev antibiotik. Dříve smrtelné nemoci nebo těžká zranění dnes přežívá mnohem více lidí, často však s trvalými následky. Rozvoj nejrůznějších technologií umožňuje vyrábět stále dokonalejší a lépe fungující výrobky a materiály, stavět pro život lepší budovy.

Poslední kategorií jsou legislativní podklady. Sem lze zařadit vznik různých občanských hnutí bojujících za práva lidí s postižením, nebo seniorů a také zákony, vyhlášky a nařízení vydané vládami jednotlivých států i Evropskou unií na podporu a zrovnoprávnění osob s handicapem ať již na trhu práce, či v přístupu do budov aj.

[1] Český statistický úřad

[2] Český statistický úřad